Faro da Estaca de Bares / Los Sigüelos

Nejsevernější bod Španělska. Místo k zasnění, místo kde končí Pyrenejský poloostrov.

Cestou jsem se zdržel ve městě Celeito protože mi došel plyn a je docela problém sehnat 6kg láhev. Na doporučení procházím železářství a prodejnu bílého zboží ale ani tam jsem nepořídil. Nakonec se  mi ji  sehnat u čerpací stanice.

Další den u majáku:-). Ty mě baví, je to nádhera, něco co doma nemám, proto je úžasné být na těchto místech, zvláště teď na tom nejsevernější. A jsou tu hned vedle také ruiny bývalé americké základny. Ale na tom zase něco tak zvláštního není když si vzpomenu třeba na  Milovicemi.

Se supermankami se rozhoduji prošmejdit co se dá...do vzdálenosti 10km. A nelituji protože jsem asi jeden z mála co objeví úplně jiné výhledy. No řekni....nestojí to za to vylézt kopec?

To jsou ty hezké zážitky a teď jeden horší. V komentářích k parkování u majáku se píše všechno super ale nocování kvůli větru není nejlepší. Už chápu proč....mezi 02 -04:00 ranní hodinou nemůžu spát. Chtěl bych vidět ale někoho kdo by normálně spal. Jsou tak silné poryvy větru, že mám pocit...ten obytňák se převrátí! To nemluvím o zvukové kulise kde se vítr dobývá do auta všemi skulinami. Dokonce i záclonky uvnitř se chovají jak při otevřeném okně. Supermanky jsou nervózní a pořád mě sledují. Tohle vydržím 2 hodiny, sledováním větrného radaru na telefonu a stálou snahou si rozumně vysvětlit, že se nic nemůže stát. Když ale poryvy místo tišení přidávají na své intenzitě, rozhoduji se okamžitě a rychle odjíždím 15km do nejbližšího městečka.